Hojo
Kashima Shinden Jikishinkage-ryu, a jeho část nazývaná Hojo, má svůj původ v boji s mečem, Kenjutsu.
Představuje umění tréninku, při kterém pracuje tělo i mysl. Kenjutsu dalo své místo kendó, zatímco Hojo čerpá ještě více z forem Bujutsu, ze kterých přebírá přirozené základní pohyby. V roce 1927 založil 15. mistr Jirokichi Yamada komunitu, jejímž cílem bylo zachovat učení Hojo. Dnes je Hojo praktikováno mnoha mladými i starými muži a ženami v mnoha japonských městech.
Tento úspěch byl zásluhou 18. mistra Yasushi Namikiho. Ve srovnání s kendó se v Hódžó nepoužívá žádné brnění ani ochrana. V tomto umění nejsou pojmy jako síla a slabost, vítězství a prohra vůbec důležité. Jedinou důležitou věcí je přirozený vznik pohybů. To je trénováno přesně definovanými pohyby nohou (UNPO) spojenými s dýcháním na úrovni břicha (AUN dýchání). Toto cvičení vede k vysoké koncentraci, která je uvolňována několika výkřiky (KIAI).
Shihan Masatomi Ikeda, 7. Dan Aikikai
Shihan Hideki Hosokawa, 7. Dan Aikikai
Historie
Historie
Zakladatelem šermířské školy Kashima Shinden Jikishinkage Ryu je Matsumoto Bizen-no-Kami 1467-1524. Založení školy se datuje do konce 15. století nebo počátku 16. století. Přečtěte si více zde
Podle legendy šel Macumoto meditovat na místo zvané Kashima (Kashima Jingu), kde dosáhl satori a vytvořil první kata – Hojo no Kata.
Větev nebo linie, kterou praktikujeme, se nazývá Odani-ha a pochází od 13. Soke (velmistr školy) Odani Shimosa-no-kami Nobutomo 1798-1864. Další linky jsou Naganuma-ha a Fujikawa-ha.
Jeho žákem byl Sakakibara Kenkichi 1830–1894, který se stal 14. Soke a který je považován za zakladatele moderního kendó. Byl tělesným strážcem 14. a 15. šóguna Tokugawa Iemoichi Shogun a Tokugawa Yoshinobu (poslední šógun v řadě před érou Meidži). Šógunát Tokugawa trval 265 let (1603 – 1868), za jeho vznik je považována bitva u Sekigahary v roce 1600, kdy proti sobě stálo 200 000 válečníků. Iejasu Tokugawa 1543–1616 je považován za jednoho ze 3 sjednotitelů Japonska (1. Nobunaga Oda 1534–1582; 2. Hideoši Tojotomi 1537-1598). Po založení šógunátu Tokugawa, kdy bylo Japonsko plně sjednoceno, zavládlo období míru.
Žákem 14. Soke-Sakakibara Kenkichi-ho byl také Takeda Sokaku, zakladatel Daito Ryu Aiki Jujutsu, jehož žákem byl zakladatel aikidó Morihei Ueshiba.
15. Soke školy byl Jirokichi Yamada 1863-1930 , zakladatel HojoKai (r. 1927) – komunita, jejímž cílem bylo zachovat učení Hojo.
18. Soke škola byla Namiki Yasushi 1926-1999, jehož žákem byl Ikeda Masatomi, 7. Dan Aikikai, Shihan. Ikeda sensei přinesl Hojo no Kata do svého didaktického systému, aby posílil naši praxi aikidó. Jsme tedy 20. generací v 500leté nepřerušené linii, která předává toto učení.
Další informace
https://en.wikipedia.org/wiki/Kashima_Shinden_Jikishinkage-ry%C5%AB
Zdroje: SAA - Aikikai Slovakia a Aikido Vsetín
Důvod a hodnota, proč praktikujeme Hojo no Kata
UNPO – speciální způsob chůze, který vytváří extrémní stabilitu.
AUN no KOKYU – způsob dýchání, který generuje extrémní energii.
KIAI – V budó jsou známy dva typy KIAI – hlasité a tiché. Oba jsou součástí jednoho celku a jedno bez druhého neexistuje. Kiai mobilizuje naše síly a náš vnitřní potenciál. Vytváří harmonii mezi myslí, duchem a tělem navenek, takže jsme schopni jednat co nejvíce.
AI AWASE – harmonické propojení. Na fyzické i psychické úrovni.
ZANSHIN – nehybná mysl. Pouze klidná mysl je připravena učinit správné rozhodnutí ve správný okamžik.
METSUKE – Jasný výhled.
MAAI – bezpečná vzdálenost a načasování.
TECHNIKA HOJO – techniky Hojo no Kata odpovídají technikám aikidó. Pro každý jednotlivý pohyb v Hódžó no Katě můžeme najít paralelní techniku aikidó.
4 Koany Hojo no Kata.
Haru no Tachi › Hasso Happa (osm seků) › se vší oddaností
Natsu no Tachi › Itto Ryodan (jeden sek, dvě poloviny) › prosekněte své ego
Aki no Tachi › Uten Saten (odbočit vlevo, odbočit vpravo) › vše se mění
Fuyu no Tachi › Chotan Ichimi (krátký meč, dlouhý meč – smrt je jen smrt) › nezáleží na velikosti meče
